Hadi

Návštěvnost

Kalendář

Užovka Pardálí

Užovka pardálí  (Elaphe quatuorlineata)

Elaphe quatuorlineata dorůstá do délky až 250 cm. Při dosažení této délky má již velmi silné a zavalité tělo. Hlava je od těla oddělena nevýrazně, neboť krk je poměrně silný. Oko má tmavě hnědou duhovku a kruhovou černou zornici. Za okem se vyskytuje černý proužek, dlouhý asi 1,5 cm. Tlama je vybavena drobnými zoubky, jazyk je černý. Vybarvení těla je tvořeno hnědým odstínem různé světlosti. Přes tělo se táhnou po každém boku dva tmavé, tenké pruhy, končící na začátku ocasu. Spodní část těla je béžová, posetá velmi drobnými, světle šedými až žlutými tečkami. Šupiny jsou na hřbetě oválné, na bocích a na ocasu spíše kosočtvercové. Konec ocasu je zvláště u samic zaoblený, špička je nevýrazná. Vybarvení mláďat je od dospělých jedinců značně odlišné; tmavé tělní pruhy se nevyskytují, kresba je tvořena tmavými skvrnami a je velmi výrazná. Nominální druh Elaphe quatuorlineata quatuorlineata (užovka pardálí) se vyskytuje také v poddruhu  Elaphe quatuorlineata sauromates (šedá forma, též užovka sarmatská).

Výskyt

E.q.  se vyskytuje od Balkánu až po jižní Itálii, Řecko a západní Asii. Obývanými biotopy jsou stepi a křovinaté oblasti. Je to převážně zemní živočich s denní aktivitou, ale zvláště u mláďat lze pozorovat i částečnou aktivitu noční.

Terárium

Druh vyžaduje větší a sušší terárium vybavené dostatkem úkrytů z kamenů nebo kůry a větší misku s vodou, neboť zvířata se koupou před svlékáním pokožky. Poměrně důležité je osvětlení terária vhodným zdrojem, napodobujícím složení slunečního záření. To zajistí přeměnu provitamínů na vitamíny. Přesto, že se druh vyskytuje převážně na zemi, lze terárium vybavit větví na šplhání. Jako podklad skvěle poslouží dobře propraný písek a to i z toho důvodu, že exkrementy tohoto druhu jsou poměrně silně páchnoucí a na písčitém podkladu jsou dobře viditelné a snadno se odstraní. Osázení tučnolistými rostlinami dodá teráriu estetičtější vzhled. Rostliny sázíme do květináčů. Vhodný je rod Havorthia, Aloe, apod. Jako pnoucí rostlinu můžeme použít břečťan.

Denní teplota by měla dosahovat 27 - 30 °C, s nočním poklesem asi na 22°C. Manipulace s jedinci je jednoduchá, tito hadi se jen málokdy brání kousáním.  

Potrava

Krmní živočichové se skládají z drobných, až středně velkých hlodavců (myši, potkani). Dospělý jedinec pozře i slepičí vejce, protože tento druh v přírodě také vybírá ptačí hnízda. Hady je nutné krmit odděleně, protože při vzrušení z potravy útočí na vše, co se hýbe; (proto je také nutné dávat si pozor na prsty). Zvíře pootevře tlamu a současně začne rychlým plazením pronásledovat kořist, a to i v případě, že je od ní vzdálen více, než umožňuje klasický, krátký výpad. Nutno podotknout, že tento zvláštní způsob je poněkud neobratný a pravděpodobně ho had používá pouze v teráriu. Ve volné přírodě je zřejmě opatrnější a obratnější. Obtáčení kořisti tělem je "relativně" pomalé. Krmné dávky postačí omezit na 1-2 hlodavce za týden, či za 14 dnů.

V Chorvatsku je tento druh lidově nazýván " kravosas " na základě mýtu mezi venkovskou populací, že tento had saje mléko kravám přímo z vemene  (Jiří Haleš - Moji přátelé hadi 1980). Tato legenda má pravděpodobně původ v mléčném zbarvení hada na spodní části těla před svlékáním pokožky a častý výskyt v okolí chlévů a hospodářských usedlostí - (z důvodu koncentrovaného výskytu hlodavců). Je to pochopitelně nesmysl ze čtyř důvodů:

  •      hadi patří do třídy plazů, nikoli savců, proto nedokáží sát

  •      nepijí mléko

  •      hadí zuby by způsobovaly kravám bolest a ty by při "dojení" nedržely

  •      ani nezkušený člověk v oboru dojení práci nezvládne, natož had

Zimování

Zimování trvá od října až listopadu do dubna až května, při teplotě okolo 8°C. Za tímto účelem výborně poslouží spodní část kuchyňské lednice. Přezimování a oddělený chov jsou nutné pro rozmnožování.

 Rozmnožování

K páření dochází začátkem června. Během července a srpna samice naklade 5-15 vajec, ze kterých se zhruba po 50 dnech líhnou mláďata dlouhá do 40 cm. Ty jsou již schopna samostatně přijímat osrstěná myšata.

 Svlékání pokožky

Tito hadi se před svlékáním pokožky rádi koupou. Při vylučování mezipokožkového moku jejich kresba podstatně ztrácí na ostrosti a hnědá barva šedne. Oční zákal je tak silný, že je zvíře zpravidla zcela slepé. V tomto období nepřijímá potravu a je velmi plaché. Při vyrušení pak může reagovat ostrým, dlouhým sykotem, při kterém otvírá asi do poloviny tlamku. Po odeznění přibližně týden trvajícího zákalu se had během tří dnů začne svlékat. Během zakalení a svlékání pokožky je vhodné terárium zvlhčit rosením, nebo umístěním vlhkého rašelinového substrátu.

 Pořizovací náklady

Cena tohoto velmi nenáročného a lehce chovatelného druhu se v roce 1996 pohybovala okolo 700 - 1200 Kč za přibližně 1 rok starého jedince, v délce cca 70 cm.

zdroj: http://www.volny.cz/richardhorcic